Obsah Vodík Kyslík Halogeny Síra Dusík Fosfor Uhlík Vzácné plyny Alkalické kovy Prvky II.A skupiny Železo Hliník

Oxid uhličitý

Příprava oxidu uhličitého

Z dělicí nálevky přikapáváme kyselinu chlorovodíkovou na uhličitan vápenatý.

aparatura pro přípravu oxidu uhličitého

Vznikající plyn zavádíme ke dnu kádinky s hořícími svíčkami, které jsou umístěny v různých výškách. Pozorně sleduj, v jakém pořadí budous svíčky zhasínat.

Z pořadí, v jakém svíčky zhasínají, můžeme vyvodit, že oxid uhličitý je těžší než vzduch.

Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu. Není jedovatý, ale není dýchatelný. Je těžší než vzduch. Nepodporuje hoření.

Oxid uhličitý zavádíme do vápenné vody (nasycený roztok hydroxidu vápenatého).

Zaváděním oxidu uhličitého do vápenné vody, vzniká nejprve bílá sraženina uhličitanu vápenatého. Dalším zaváděním oxidu uhličitého vzniká rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý.

Důkaz oxidu uhličitého reakcí s vápennou vodou - vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.

CO2 + Ca(OH)2 ↓ CaCO3 + 2 H2O
CaCO3 + CO2 + H2O Ca(HCO3)2

Oxid uhličitý vzniká při dýchání, kvašení a spalování organických látek (např. uhlí, dřevo, ropa, oleje). Dostává se tak ve velkém množství do ovzduší. V současné době tvoří 0,035% vzduchu. Jeho zvyšující se množství v atmosféře se podílí na vzniku skleníkového efektu.

sněhový hasicí přístroj

Zapiš rovnicí spalování uhlí.

Kontrola

C + O2 CO2

Oxid uhličitý slouží jako hasicí prostředek (sněhové hasicí přístroje).


Velké množství oxidu uhličitého, které se dostává do atmosféry při spalování fosilních paliv, je jednou z příčin tzv. skleníkového efektu. Když svítí Slunce, paprsky dopadají na zemský povrch. Část paprsků se odrazí a uniká zpět do vesmíru. Pokud je ale v atomosféře velké množství oxidu uhličitého, vodní páry a methanu, tyto plyny zabrání úniku tepelného záření do vesmíru. Celá planeta se tak otepluje. Stejný efekt nastává ve skleníku, kde úniku odraženého záření brání skleněné stěny.

Pokračovat