Obsah Atom Chemické prvky Periodická soustava prvků Vznik iontů Hmotnost atomů

Elektronový obal

Elektrony jsou kolem jádra uspořádány ve vrstvách (slupkách). Tyto vrstvy označujeme čísly 1 - 7 nebo písmenky K - Q.

Elektrony obsazují nejdříve 1. vrstvu (nejblíže u jádra), potom až druhou vrstvu, případně další vrstvy.

Nejjednodušší atom je atom vodíku. Má pouze 1 proton. Atom je elektroneutrální, tzn. musí mít i 1 elektron v obalu. Tento elektron obsadí místo ve vrstvě nejblíže u jádra.


Atom helia má 2 protony v jádře a 2 elektrony v obalu. Oba dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojičku (elektronový pár). Tím je tato vrstva zcela zaplněná.


Atom lithia má 3 protony v jádře a 3 elektrony v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojičku (elektronový pár). Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Třetí elektron umístíme do druhé vrstvy.


Atom beryllia má 4 protony v jádře a 4 elektrony v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojičku (elektronový pár). Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Třetí a čtvrtý elektron umístíme do druhé vrstvy, ale netvoří dvojičku.


Atom bromu má 5 protonů v jádře a 5 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojičku elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývající tři elektron umístíme do druhé vrstvy, každý samostatně.


Atom uhlíku má 6 protonů v jádře a 6 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývající čtyři elektron umístíme do druhé vrstvy, každý samostatně.


Atom dusíku má 7 protonů v jádře a 7 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících pět elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u předchozího atomu uhlíku) a poslední elektron vytvoří s kterýmkoliv samostatným elektronem dvojičku (elektronový pár).


Atom kyslíku má 8 protonů v jádře a 8 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u atomu uhlíku) a zbývající dva elektrony vytvoří se dvěma elektrony elektronové páry.


Atom fluoru má 9 protonů v jádře a 9 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u atomu uhlíku) a zbývající tři elektrony vytvoří se třemi elektrony elektronové páry.


Atom neonu má 10 protonů v jádře a 10 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u předchozího atomu uhlíku) a zbývající čtyři elektrony vytvoří rovněž elektronové páry. Tím je i druhá vrstva zcela zaplněná.


Atom sodíku má 11 protonů v jádře a 11 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Dalších 8 elektronů umístíme do druhé vrstvy, kde vytvoří čtyři elektronové páry (jako u předchozího atomu neonu). Poslední elektron umístíme do třetí vrstvy.



Poslední obsazená vrstva elektronů (nejdál od jádra) se nazývá vnější (valenční) vrstva.

Pokračovat